Čeňkovi už jsou tři roky, plínky zkušeně vyměnil za nočník a fotrovi na mateřské nastává podle všeho idylické období, kdy péči o hyperaktivní dítě převezme školka. Že by konečně nastal čas, kdy bude moci provozovat své koníčky a myslet trochu i na sebe? Nebyl by to ale Čeněk, který svůj smysl pro vytváření domácího pekla dovedl téměř k dokonalosti, aby každou situaci nedokázal přetvořit v nový druh utrpení. A nebyl by to jeho fotr, aby i tu nejšílenější situaci neuměl jaksepatří sarkasticky převyprávět.